Chrám

Pravoslavná církevní obec v Dolních Kounicích

byla pověřena také dočasnou správou

pravoslavné církevní obce v Olbramovicích u Moravského Krumlova

Seznam obcí příslušných k chrámu svaté Barbory v Dolních Kounicích

Ivančice, Biskoupky, Čučice, Dolní Kounice, Ketkovice, Hlína, Kupařovice, Mělčany, Nové Bránice, Moravské Bránice, Němčičky, Neslovice, Nová Ves, Oslavany, Pravlov, Senorady, Trboušany, Radostice, Prštice, Ořechov, Silůvky, Rebešovice. Židlochovice, Blučina, Bratčice, Holasice, Hrušovany u Brna, Ledce, Medlov, Měnín, Moutnice, Těšany, Nesvačilka, Nosislav, Opatovice, Otmarov, Popovice, Přísnotice, Rajhrad, Rajhradice, Sobotovice, Syrovice, Unkovice, Vojkovice, Žabčice, Žatčany.

Pravoslavná církevní obec v Dolních Kounicích

Kaple sv. Fabiána a Šebestiána, které se obecně říká Barborka. Stojí na místě někdejšího nevelkého gotického sboru, který byl v r. 1676 zván jako „pikartský pustý kostel“. Kaple v dnešní podobě byla vystavěna Jiřím Richtrem z Brna za Ferdinanda Ditrichsteina v r. 1688 a to tak, že gotické kněžiště z původního sboru v upravené podobě zůstalo zachováno a k němu byla přistavěna renesanční přístavba vlastní kaple, nad jejímž vchodem je znak Ditrichsteinů (vinařské nože) s uvedeným letopočtem. Původně zde měla sekta bratří Valdenských a Boleslavských svoji modlitebnu – sbor v gotickém slohu – jemuž Jan ze Žerotína daroval svůj dům a v r. 1560 k němu daroval dům také Jiří ze Zástřizl, aby v něm správce sboru bydlel a bratří měli kde provozovat své řemeslo.

Za katolického faráře P.Leopolda Styllera (1676 – 1689) bylo při kapli zřízeno modlitební bratrstvo – kongregace sv. Barbory, jemuž Ferdinand z Ditrichsteina v r. 1694 věnoval 300 zl. ze dvora v Kopařovicích, což vložil do desk zemských. Bratrstvo sv. Barbory trvalo až do r. 1783, kdy bylo zrušeno císařem Josefem II.

V kapli jsou tři oltáře. Na hlavním oltáři, je patrně novější obraz sv. Barbory, nad ním obraz Nejsvětější Trojice. Na levé, evangelijní straně oltáře je socha sv. Šebestiána s šípy, zabodnutými do jeho těla při mučení, nad ním je socha „dobrého lotra“ sv. Dismase na kříži ve tvaru písmene T. Na pravé, epištolní straně dole, stojí socha sv. Rocha, patrona hladových, a pes, který mu údajně každý den přinášel do jeho lesní chatrče skývu chleba. Nad sv. Rochem je pak ještě socha sv. Petra. Levý boční oltář nese obraz sv. Václava v knížecím rouchu, před oltářem je dřevěná kazatelna s velmi příkrými, téměř nebezpečnými schůdky. Pravý boční oltář je zasvěcen svaté panně Barboře, jejímž atributem je věž (její vězení) se třemi okny, které jí připomínaly Nejsvětější Trojici. V dlažbě bývaly tři náhrobní kameny z 18. stol. které jsou nyní zazděny v levo od vchodu ve zdi, a na věžičce byly koncem 19. stol. celkem 3 zvony.

Dnes je tam jen jeden menší zvon. Zvon byl v roce 2000 vybaven el. pohonem s automatickým ovládáním. Od svátku sv. Barbory 4. prosince 2000 je v provozu. Zprovozněním zvonu byla současně završena poslední etapa renovace kaple sv. Barbory, zahájená v září 1999, při níž kromě nových omítek bylo vyměněno také všech osm barokních oken. Tyto práce přišly na 1,6 mil. Kč. Kaple je velmi pěkně, vně i uvnitř opravená, vnější i vnitřní omítky jsou hladké, bílé a čisté.

Po zatopení a uzavření starého farního kostela u řeky v r. 1862 zde byly se souhlasem mikulovských Dietrichsteinů až do roku 1879 konány všechny katolické bohoslužby, křty, svatby, pohřby, nicméně kaple tomuto účelu sloužila jen jako nevyhovující, malé provizorium a to jen do doby, než byl postaven a otevřen nový farní kostel. Trvalo to téměř 18 let ! Pak již byla kaple Barborka nevyužívána a chátrala.

Po první světové válce v r. 1921 kapli sv. Fabiána a Šebestiána kounické obecní zastupitelstvo pronajalo nově vzniklé Církvi československé husitské na dobu 15 let. V devadesátých letech 20. století kapli získala naše církevní obec a opravila ji. Nyní se v ní pravidelně konají nedělní pravoslavné bohoslužby. V kapli sv. Fabiána a Šebestiána, na Barborce, bývají také příležitostně pořádány výstavky nebo koncerty duchovní a vážné hudby.